Swingová, jazzová, rocková, popová – ale pořád je to Ilona Csáková

Recenze alba : Pořád jsem to já

Album: Pořád jsem to já

Interpret: Csáková Ilona

Celkový čas: 00:55:22

Vydavatel: Supraphon

Rok vydání: 2018

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Karel Souček, 17. 05. 2018

Na svém novém albu Pořád jsem to já přišla zpěvačka Ilona Csáková se zajímavým konceptem. Vybrala na něj své léty prověřené hity i méně známé songy, jejichž nových aranžmá se ujal Augustin Bernard a Petr Sovič, a nahrála je s velkým big bandem právě Petra Soviče. Výsledek je stylově velice barevný (ač samozřejmě převažuje swing) a navíc dokazuje, že i v netradičních úpravách to je pořád Ilona Csáková. Zpěvačka s podmanivým a výrazově velice pestrým hlasem.

Na albu znějí více než tři desítky nástrojů. Dominují dechy, které díky nápaditým aranžmá skvěle ladí s kytarou, klavírem, kontrabasem nebo bicími. Aranžmá to jsou pestrá, barevná, ale nikoli přeplácaná a pohybují se od jemných, klidnějších poloh k vygradovaným, nástrojově opulentním. Poslouchat třeba saxofony v písničce Tornero nebo varhany v Jednom tajemství je skutečným zážitkem.

I přes množství nástrojů a invenční souhru celého velkého orchestru dominuje nahrávce zpěv Ilony Csákové. Jistý, technicky dokonalý a přitom plný citu. A také pestrý, její zpěv umí být energicky rockový (Popletená holka), přesně swingující (Malý vůz, Pink, Natalie), jazzově hebký (Bouře), naléhavý (Tornero, Když zbývá pár slov), špinavě nabroušený (49 dní do jara), popově vzdušný (Proč mě nikdo nemá rád) nebo šansonový (Nemusíš zůstat, Jedno tajemství).

Často i v rámci jedné písně dokáže Ilona Csáková vystřídat několik poloh a pohybovat se od těch něžnějších k bouřícím, živelným, strhujícím. A podstatné je, že ve všech působí naprosto přesvědčivě, sebejistě a uvěřitelně. S přehledem zvládá také duety, ten romantický s Karlem Gottem (Pláč), syrový pak s Martinem Poštou (49 dní do jara).

A budoucnost? Tu naznačuje bonusový song Abych byla In. Písnička s moderním zvukem a prvky elektroniky, která skvěle šlape a navíc ji zdobí lehká ironie. Vydá-li se zpěvačka tímto směrem, pak se tedy máme na co těšit. Ale pořád to bude ona, Ilona Csáková. „Vím, že nejsem růžová, ale pořád jsem to já. Chodím jak kočka na rozpálené střeše," charakterizuje samu sebe v titulní písni alba.