Rozhovor s Jiřím Macháčkem k podzimnímu turné

Rozhovor z frontmanem populární skupiny Mig 21 Jiřím Macháčkem připravila u příležitosti chystaného turné MIGEM K LIDEM Johana Turnerová a Hudební knihovna vám ho touto cestou může zprostředkovat.

JT: Jedete na další turné v pořadí s názvem MIGEM K LIDEM. Kdo vymýšlí názvy, choreografii, kostýmy, že se nikdy neopakujete?

JM: Že se nikdy neopakujeme, nemusí být vždy tak úplně pravda. Ale budiž. Kupříkladu název MIGEM K LIDEM se vyvinul z původního MIGEM K BOHU BLÍŽ. Tak jsme chtěli naše turné pojmenovat, když jsme se dozvěděli, že i narychlo založená církev se bude moci ucházet o svůj podíl v církevních restitucích. Církev se nám však, díky Bohu a naší lenosti, nepodařilo naštěstí založit. Takže abych odpověděl na otázku, vymýšlíme to kolektivně.

JT: Na co se můžeme na koncertech turné MIGEM K LIDEM těšit?

JM: To je dobrá otázka. My na ni vždy odpovídáme: těšte se na nás, my se na vás taky těšíme. Poněvadž netěšit se by byl hřích, že?

JT: Nějakou dobu již mluvíte o dalších nových skladbách? Už přišel jejich čas?

JM: Rozhodně přišel. A ony jsou zde. Takže k věci. Připravujeme dva až tři nové kusy. Chodíme denně do zkušebny a dobrušujeme výsledný tvar. To vám bude krása, už se nemůžeme dočkat.

JT: Jak skládáte? Je dřív hudba nebo text či obráceně?

JM: Vycházíme z toho, že už to všechno někde dávno je. Jde o to TO jen objevit.

JT: A co grafika plakátu?

JM: Tak to víme náhodou docela přesně. Plakát nám navrhnul pan Matěj Polák. Jistě vám neunikla shoda jeho příjmení s příjmením našeho milovaného a stále ještě kudrnatého hudebního skladatele a kytaristy Poláka Tomáše. Není to náhoda, Matěj je totiž Tomášův syn. Asi si říkáte, že jde o protekci. Ano jde. A co je vám vlastně do toho, že?

JT: Proslechly se zvěsti, že už jste se chtěli rozejít a pak jste zjistili, že by neměl kdo hrát. Jak vám to vůbec funguje po tolika letech? Vlastně kolika?

JM: Tak na pokraji rozpadu se po čtrnácti letech existence přece nachází každá normální hudební skupina, ne?

JT: Pamatujete si ještě na váš první koncert? Jaké to bylo, kde a kdy.

JM: Bylo to v klubu ROXY v lednu roku 1999. Byl to samozřejmě tristní a bizarní zážitek, jak už tak první koncerty bývají. Já si z toho pamatuji jen to, že jsem měl na sobě lyžařské rukavice, a že mi bylo horko na ruce. Měli jsme hotových celkem šest písní a hráli jsme je dvakrát, některé i třikrát. Rádi na to vzpomínáme.

JT: Máte nějakou skupinově nejvíce a nejméně oblíbenou skladbu?

JM: Ne.

JM: Záleží na tom, kdo jakou zbraň má zrovna u sebe.

JT: Kromě aktuálního podzimního turné víte už, co budete dělat příští rok? Vyrazíte koncertovat i do zahraničí?

JM: To samozřejmě záleží na výsledku šňůry MIGEM K LIDEM. Jestli diváci kupříkladu vůbec nedorazí, tak se může snadno stát, že si příští rok už nevrznem ani u nás doma, natož někde v zahraničí.

JT: Máte nějaký vzkaz pro fanoušky?

JM: Ano máme.

Zpracovala Johana Turnerová, 25.9.2012