Řeka Lenky Dusilové je strhujícím zážitkem

Lenka Dusilová se vrátila po více než šesti letech s čerstvou tvorbou. Po letech strávených hraním spolu s Baromantikou došlo na její spolupráci v triu Bittová/Dusilová/Načeva. Tehdy se začal formovat materiál na velice osobní album Řeka, které poprvé od "Mezi světy" z roku 2005 vychází pod jejím jménem.

I tentokrát, stejně jako v případě "Baromantiky" a "V hodině smrti", nejde o nahrávku na jeden poslech. Deska drží při sobě a je důležité dát pozor na všech deset částí, tvořící tento celek. Boření hranic není pro Dusilovou žádnou novinkou. Tentokrát však neexistuje absolutně žádný mantinel. Svoji jedinečnost dlouho budovala během sólových koncertů, kde nepoutala jen zpěvem, nýbrž i prací s loopery, jimiž vykouzlila množství vrstvených smyček a nálad, které diváky přikovaly k židlím. A tento unikátní přístup se povedlo přenést i do finální podoby skladeb ve studiu.

Deska zaujme svou stopáží, kdy se deset skladeb rozprostírá na délce téměř sedmdesáti minut. Všechny až na jednu výjimku dosahují pěti a víc minut. Přesto jen těžko hledat hluché či slabé místo. Od polských textů Doroty Barové v úvodu ("Biale konie"), přes zhudebněnou poezii ("Panenka Maria: Sádrové lepidlo") od básnířky Małgorzaty Lebdy, vokální abstrakce či dětskou mluvu ("Vojsko", "DNA") až po instrumentální zklidnění ("Tremolo", "Hlubina"). Žánrové rozpětí a různá dynamika je znát celým albem. Od folkloru, přes elektroniku až po popovější kusy.

Za zvukem Řeky stojí producent Petr Ostrouchov a multiinstrumentalista Aid Kid. Jeho rukopis je znatelný a i díky jeho přítomnosti jsou dlouhé zvukové plochy zajímavé, kvůli propojení elektroniky se živými nástroji. Není to však jen o nich. Najdeme tu plno hostů s různými nástroji a to kolikrát velice exotickými. Celesta, skleněná harmonika nebo kalimba rozhodně nejsou typickým vybavením. V titulní písni se představí dokonce celý big band Concept Art Orchesttra. Dojde i na zmíněné kolegyně z tria. Iva Bittová a Monika Načeva se představí v závěrečné, krásné, třináctiminutové Tmě, kde nechávají své hlasy krásně prolínat.

Najdou se však i otevřenější skladby, jenž by mohly proniknout i do rádiové rotace. Ať už je to Insomnia nebo Vlákna, obě mohou rozhodně mít tyto ambice. Tanečně laděná Insomnia navnadí svým pohyblivým rytmem, singl Vlákna, na jehož textu se kromě Dusilové podílel i Jakub König a Martin Kyšperský, je syrovější, opět laděn do elektroniky, tentokrát však s výraznějším kytarovým podkladem.

Řeka je složité, náročné, experimentální album. Je inspirující, svobodné a velice emotivní. Je to podzimní album, kterému nejvíc prospěje poslech při temném deštivém večeru se sklenkou vína či při chladné pošmourné procházce parkem či lesem. Je to album plné krásné atmosféry. Lenka Dusilová ušla během své kariéry dlouhým vývojem a Řeka je jejím doposud největším dílem.