Po Laktační psychóze nastupuje Automatka, i tu zvládá Mateřská.com s nadhledem

Omlouvám se, že nejsem matka, ale jako dvojnásobný otec o tom něco vím. Takže si snad mohu dovolit posoudit, jak přesné postřehy Leny a Báry jsou. Z mého pohledu absolutně. V těchto okamžicích se obvykle píše, že situace, pocity, nálady … jsou přesně vypozorované. Zde to však neplatí, protože nejsou vypozorované, ale spíše prožité a věrně zachycené.

Kdo z rodičů by si občas neposteskl nad životem v jednom kole či nepořádností svých potomků, neutíkal k sociálním sítím, netoužil udělat si čas jen sám pro sebe, vyrazit do fitka nebo na jízdu s kamarády? Každý, ale láska je stejně nejvíc, „moji spící andílci musí být bez viny". Své prožitky popisují obě dámy s obrovskou dávkou humoru, a to v různých podobách, od laskavého přes ironii, sarkasmus až kamsi k humoru černému. Navíc disponují obrovským citem pro jazyk, takže jejich metafory, slovní obraty či rýmy vás opravdu dostanou. A ještě jedna věc, která je dnes v hudbě nevídaná – většině skladeb nechybějí přesně vygradované pointy.

Album otevírá energická, temperamentní, přitom ale vzdušná Automatka, zachycující klasickou dnešní matku. „Jsem automatka, taxikářka, závoznice, taky svačinářka..." Písnička Social boogie se sice zabývá závislostí na sociálních sítích, ale žádné moralizování v ní nenajdete, zase jen nadhled, hravost, lehkost. A „přemoudřelý" vstup Kapitána Dema. Silná ironie prostupuje motivační písně Být fit a Vím, co chci, skutečnost, že každá maminka je zároveň detektivem, dokazuje Detektivní story.

Dámská jízda nesmí chybět

Lekce trpělivosti přesně zachycuje běžné ráno s malým dítětem, world music zdobí bojovnou píseň Lvice v aréně. Není nad to si jednou za čas vyrazit na dámskou jízdu, o čemž vypráví V ženském kruhu. Jen my dva představuje romantické, sladké vyznání, ale ani v něm nechybí trefná ironie. Exotické rytmy ovládají také skladbu Svatební s výborným vstupem beatboxera Endrua. O konec nahrávky se pak postará Kapitánův remix Social Boogie.

Kvůli velice invenčním textům by však bylo nespravedlivé zapomínat na hudbu. Ta je stejně nápaditá, hravá a vzdušná. Výraznými melodiemi a silnými refrény se řadí k hodně inteligentnímu popu, i když je v ní výrazně zastoupena elektronika. Je hodně pestrá, často se i v rámci jedné skladby mění rytmy, tempa či nálady. Inspiraci hledaly Leny s Bárou u takových osobností jako Kapitán Demo, Honza Horáček nebo Aleš Hyvnar a jejich rukopis je na nahrávce hodně patrný.

Z Automatky přímo sálá, jak si ji chtěly obě hudebnice užít, s jakou chutí a nadšením na desce pracovaly. Tuto spontánnost a pozitivní a radostnou atmosféru se podařilo přenést i na posluchače.