Nálada nové desky Stone Temple Pilots je plná pestré poetiky a psychedelie

Recenze alba : Perdida

Album: Perdida

Interpret: Stone Temple Pilots

Celkový čas: 00:45:26

Vydavatel: RHINO / WARNER MUSIC

Rok vydání: 2020

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: LP, CD

Karel Souček, 15. 06. 2020

Americká grungeová kapela Stone Temple Pilots to po smrti svého zpěváka Scotta Weilanda nezabalila a angažovala místo něj Chestera Benningtona z Linkin Park. Ale ani ten už není mezi živými. Zkouší to tedy podruhé za sebou s Jeffem Guttem, s nímž teď vydává osmou řadovku Perdida, která je prakticky celá akustická.

A byl to právě nový frontman, jenž skupině nabídl, aby vyměnila řízné kytarové riffy za mnohem poklidnější atmosféru. Nahrávce tedy vévodí překvapivě krásná, v globálu však unavující hudba plná nástrojů, které bychom u těchto osudem zkoušených rockerů jinak nečekali. Ať už jde o smyčce, flétnu nebo saxofon. Elektrická kytara s bicími hrají pouze ve skladbách Three Wishes nebo Sunburst. Nechybí ani v úvodní Fare Thee Well, jež zve vcelku příjemně k poslechu alba, ale s každou další písní se v něm člověk začne ztrácet a jen velmi těžko hledá svoje favority.

Nálada je přitom plná pestré poetiky a psychedelie a všechny songy stojí za pozornost. V přehršli rozvláčného tempa se však rozplývají pozvolna do ztracena. Samostatně by každá z těchto balad vynikla na jakémkoli jiném albu daleko zřetelněji. I tak se dá mezi nimi vybrat. Alespoň za mne I Didn't Know the Time s nádhernou flétnou, která v písni doslova čaruje. A co teprve floydovsky zabarvená Years, venkovem zavánějící She's My Queen nebo instrumentálka I Once Sat at Your Table, která jako by vypadla ze zeppelinovské trojky.

Zkrátka, chce to desku rozparcelovat kousek po kousku. Obávám se však, že takovou trpělivost budou mít jen skalní fanoušci a ti, kteří se v hudbě současných Stone Temple Pilots najdou a budou s nimi vyhlížet nové začátky.

Autor recenze: Roman "News" Zahrádka