Na druhé desce Chamaleo přináší Never Sol nový zvuk i postupy

Karel Souček, 26. 10. 2018

O zvuk analogových syntezátorů promítajících se v melancholických harmoniích se opírá druhé album talentované producentky a zpěvačky Sáry Vondráškové alias Never Sol. Nese název Chamaleo, obsahuje 11 písní a pokřtěno bude 31. října v pražském Paláci Akropolis, kde se zpěvačkou zahrají David Herzig (baskytara a syntezárory) a Jakub Šindler (drum pady). Atmosféru celého koncertu pak bude dokreslovat speciální light design v režii Martina Špetlíka. Jako host se navíc představí duo Touchie Touchie, které si na Chamaleo zahostovalo ve skladbě Haptic.

Desku nahrála Never Sol ve své strahovské audio-botanické svatyni. Nahrávka přenese posluchače do surrealistických krajin vytvořených pomocí vrstvením hlasů, syntezátorů a samplů zvuků nahrávaných ve městech i na samotách.

Never Sol se po debutu Under Quiet vydala na výpravu za novým zvukem i novými postupy, která vyústila v druhou desku Chamaleo. Pustila se i do objevování nových možností svého hlasu, kromě hypnotizujících nižších poloh, které jsou pro ni charakteristické, posluchači uslyší i ty nejvyšší, ve kterých jako by se hlas rozběhl po hladině, rozdvojil se a získal úplně novou energii.

„Na albu jsem se rozhodla používat jen hardwarové syntezátory, hlas a samply nejrůznějších zvuků, které jsem si několik posledních let nahrávala na rekordér. Důležitý byl pro mě přesun pryč od počítačové obrazovky k práci s hardwarem a využívání počítače pouze jako nahrávacího a editačního rozhraní. Byl to osvobozující krok a cesta k ujasnění si vlastního zvuku a světa," popisuje Sára Vondrášková tvůrčí proces.

Never Sol nahrávala album ve svém podkrovním strahovském studiu, obklopena zahradou, rostlinami a syntezátory. „Nikdo jiný do práce na albu za celý proces od začátku do konce nijak nezasahoval, a tak je to můj niterný pohled na svět okolo a otisk mého vnitřního světa a fantazií do zvuku," dodává zpěvačka, která se tentokrát postarala i o produkci. Finální mix a master pak realizoval Matouš Godík.

Foto Michaela Karásková a Jiří Hroník

GALERIE