Lucerna v moři symbolizuje souboj rozumu, který člověku zakazuje investovat čas a peníze do marnosti umění, s citem, který po umění touží.

Zpěvák a skladatel Martin Hrubý vydává sbírku písní Lucerna v moři. Žánrově velmi pestrá kolekce písňové poezie a lidských příběhů vyzpívaných v rytmech světového folku, popu, rocku, reggae, swingu, čači, tanga, džajvu i valčíku z pera textařů Vojtěcha Probsta a Martina Hrubého. Autorem hudby je výhradně Martin Hrubý, s nímž jsme si nejen o desce povídali.  

Martin Hrubý: „Zkomplikovalo se pouze fyzické vydání alba. Protože se živím jako muzikant, přišel jsem o možnost výdělku a nemám výrobu jak zafinancovat. Jsem teď závislý na sponzorských darech a zisku z předprodeje alba. Samotnou nahrávku jsem naštěstí stihl dokončit před touto krizí, takže už mohla vyjít alespoň digitálně."

MH: „Chtěl jsem si dát dohromady kapelu snů. Muzikanty, o kterých jsem přesvědčen, že jsou pro zamýšlený typ muziky tou nejlepší volbou. Chtěl jsem ty nejlepší studiové hráče, které v Čechách máme, a věděl jsem, jakého zvuku kapely chci přibližně dosáhnout. Například poslední dvě desky Wabiho Daňka, které nahrával David Landštof právě s Pepou Štěpánkem, jsou muzikantsky přesně podle mého gusta. Nechtěl jsem ale zase úplně totožnou kapelu jako Wabi a zároveň jsem velkým fanouškem kapely Muff, takže jsem na basu pozval Kubu Vejnara. Klávesistů jsem měl vytipovaných více a nemohl se rozhodnout, koho oslovit. Po krátké konzultaci s Pepou na toto téma ale bylo náhle jasno. Řekl mi jen: Vem Steinyho, ten je nejlepší."

MH: „Jsou to písně, které dostaly finální hudební podobu mezi lety 2016 – 2019. Nadpoloviční většina z nich ale začala uzrávat mnohem dříve. Třeba Tango v Paříži má prvotní předobraz už na demo nahrávce Bůhví z roku 2002. Tehdy se ještě jmenovala „V noci". A „Konec masopustu" zrál ještě déle. Jeho první náznaky jsou v písni „Vynášení zimy", podle které se jmenovalo vůbec první demo album Bůhví z roku 2000. Na druhou stranu třeba „Zlatá mládež" vznikla kompletně v roce 2019, hudba i text."

MH: „ |1| Kosmická – Skvělý text Vojty Probsta ve Vysockého stylu, který mi přinesl v roce 2008, když se mi rozpadla kapela Bůhví.

|2|         Zlatá mládež – Zavzpomínali jsme s Vojtou na jeden z gymnaziálních večírků na chatě rodičů spolužáka Marka, po kterém jsme byli ráno jeho otcem Apatanou Zeleným málem všichni povražděni „lopatou na mozek", a uvědomili si, že zanedlouho už asi budeme mít možnost jeho tehdejší rozpoložení prožít na vlastní kůži.

|3|         Železniční – Základ tohoto laškovného textu mě myslím napadl už v roce 2003 cestou autobusem do Krkonoš a zhudebnit ho ve stylu Rolling Stones byl nápad až teprve nedávný.

|4|         Tango v Paříži – Pokus o píseň se silným erotickým nábojem v patřičném rytmu.

|5|         Bar národů – Vojtův příspěvek k tématu migrace sepsaný ještě pár let před tím, než tento problém začal hýbat Evropou.

|6|         Pašeráci z Camilo – Vojta kdysi na zakázku od Ondry Brzobohatého napsal celý muzikál na kubánské téma a jelikož mu bylo líto, že nejspíš nikdy nebude zhudebněn, rozhodl se mi z něj jeden text loni věnovat.

|7|         Nadosmrti lhář – V roce 2007 jsem veršoval titulkový překlad amerického swingového muzikálu s Fredem Astairem „Royal Wedding" a jedna píseň z něj mě uhranula natolik, že jsem si ji musel zpracovat a upravit pro vlastní použití.

|8|         Ztráta věrnosti – Touhu zkusit napsat píseň v klasicky rock‘n’rollovém stylu jsem v sobě nosil od té doby, co na mě v roce 1993 hluboce zapůsobily Hřebejkovy „Šakalí léta" a zejména mistrovský soundtrack od Ivana Hlase.

|9|         Zahrada – Vojta mi přinesl takový krásně trnkovsky halucinogenní text a mě nenapadlo nic lepšího, než pro něj zvolit marihuanový rytmus jamajského reggae.

10|      Konec masopustu – Pokus o zachycení poetiky lidové pijatiky v rytmu valčíku.

|11|      Podzim – Boris Pasternak byl génius.

|12|      Lucerna v moři – Miluju Vojtovu poetiku a obdivuju tajemnou snovou noblesu, se kterou dokáže napsat písňový text, jako je tento.

|13|      Vrátit se na Zem – Variace na Kosmickou, jen více konkrétní a taková moje osobní.  

|Bonus|  Betlémská – Mé první zhudebnění textu „Lucerny v moři" Vojtovi přišlo natolik nevhodně vánoční, že sedl a napsal mi do té melodie text patřičně apokryfní, a já se zhudebňováním Lucerny musel začít na novo."  

MH: „Kdybych na to měl peníze, rád bych je zfilmoval všechny. Bát se ale nemusíte, peníze nemám. Zvláště teď za časů korony to nehrozí. V sílu hudebních videí skutečně věřím. Především ty příběhové s pointou na konci mě hodně baví."  

HK. Vy si rád pouštíte videoklipy? Jaké Vás zaujaly v poslední době?

MH:„Novou hudbu objevuji nejčastěji na YouTube, takže vnímám zároveň i její vizuální rozměr. V poslední době si pouštím pořád dokola Theo Katzmana a Vulfpeck, ale tam jde především o muziku. Nejpůsobivější hudební video, které jsem kdy viděl, je k písni I Forget Where We Were od Bena Howarda z roku 2014."

HK: Podle jakých kritérií jste vybíral hosty na album?

MH: „Podle stejných jako kapelu – snažil jsem se o tu nejlepší možnou volbu a nechal se vést intuicí a řízením osudu. Například na akordeonistu Káju Maříka jsem si myslel už při nahrávání předešlé desky Trojka, ale neznal jsem ho osobně a neměl na něj telefon, takže k hostovačce tehdy nedošlo. Pak jsem v létě jel hrát na svatbu Kristýně Peterkové a na místě zjistil, že se vdává za Káju Maříka. To bylo znamení, že na dalším albu už mi zahrát musí."  

HK: Co symbolizuje název Lucerna v moři?

MH: „Lucerna je radost z tvorby a moře je stereotyp holé existence bez umění. Pro mě je text té písně o utrpení z tvorby, tedy utrpení z vlastní radosti. Lucerna je pak vysněná pointa díla a moře ta nekonečná nejistota, jestli se mi podařilo se jí alespoň přiblížit. Víš, že je to marné, ale musíš to zkoušet znovu a znovu. Moře marné snahy, ale opojná vidina lucerny dávající životu smysl. Ten název mi symbolizuje potřebu tvorby, pro kterou se člověk hořící pro umění žene někdy až do existenční záhuby, aniž by si dokázal vysvětlit proč, nebo si to zakázat. Symbolizuje souboj rozumu, který člověku zakazuje investovat čas a peníze do marnosti umění, s citem, který po umění touží."

HK: Jaký typ posluchačů by Vaše album mohlo oslovit především?

MH: „Posluchače sečtělé a vnímavé k poezii. A nemyslím jen k té literární, nýbrž k poezii celkově, poezii životní, řekněme. Až na tu jednu výjimku jsou všechny písně na albu zhudebněnými texty a schopnost vnímání slovních trop a figur je pro plný zážitek z poslechu myslím celkem zásadní. Ale zároveň doufám, že je možné si album pustit i jako hudební kulisu a nenechat se příliš rušit textovým obsahem. Snažil jsem se o hezké jednoduché písničky v klasických notoricky známých rytmech. Žádné experimenty a hudební objevy se na albu rozhodně nekonají. Album by se mohlo líbit i lidem, kteří rádi společensky tančí. Jsou na něm i písně v rytmu argentinského tanga, džajvu, čači, swingu, kubánského sonu i prostého valčíku."

HK: Jak se nyní k Vašemu albu mohou posluchači dostat?

HK: Kdy by se na trhu mohlo objevit fyzické CD?

MH: „Já doufám, že brzy. Závisí to na pomoci mecenášů a sponzorů, kteří už se někteří i našli, takže jsem díky nim v optimistické náladě. Věřím, že mé prosby o podporu Lucerny v moři ještě někdo vyslyší a fyzická podoba alba připomínající knižní vydání básnické sbírky od úžasného grafika Jiřího Troskova spatří co nevidět světlo světa.:

HK: Proč jste si za místo křtu vybral zrovna Jazz Dock a jaký bude 14. října jeho průběh?

MH: „Žádné lepší místo pro komorní koncert s kapelou, která mi album nahrála, v Praze neznám. Všichni ti muzikanti jsou v Jazz Docku jako doma, zvuk tam je skvělý, atmosféra parádní, bar hned vedle pódia. Sám tam na koncerty chodím rád a často. Především bych ale chtěl, aby vznikla mezi muzikanty atmosféra čisté radosti ze společného hraní, jako tomu bylo při nahrávání ve studiu, což se nejpravděpodobněji může stát myslím právě v Jazz Docku. Koncert začne v 19 hodin a bude rozdělen na dvě poloviny s krátkou přestávkou. Konec musí být nejpozději ve 20:45, aby tam od 21:00 mohl začít koncert další. Na naši následnou afterparty v jiném podniku pozvu všechny zúčastněné až na místě během koncertu."