"K hudbě možná pořád utíkám," říká James Harries

V Česku žijící písničkář původem z anglického Manchesteru, James Harries, vydal počátkem roku nové album Superstition a nyní vyráží na turné po střední Evropě. Při této příležitosti jsme si s ním trochu popovídali. 

Hudební Knihovna: Tvoje nové album se hodně liší od tvé předchozí tvorby. Co tě vedlo nebo inspirovalo k takové změně?
James Harries:To je zajímavé, dneska jsem už slyšel čtyři nebo pět názorů, někteří se o změně nezmínili a další to považovali za skok někam úplně jinam. Já to jako tak velký rozdíl nevnímám, nemyslím že se ty písničky, které jsou základ alba, nějak moc liší. Rozdíl je spíš v tom, jak je album natočeno, a s kým jsem ho dělal. Dřív jsem vždycky připravil pár písniček a pak jsem vybral lidi, producenta a šli jsme to do studia natočit. Finální zvuk ovlivnilo studio a ostatní muzikanti. Ale teď jsem se rozhodl, že budu konečně spolupracovat s mým kamarádem Viliamem Bérešem, se kterým už jsme o tom dlouho mluvili. Původní plán nebyl hned točit desku, ale jenom dělat nějaké písničky pro sebe a možná je nabídnout i někomu jinému. Chtěli jsme jen spolu sedět a psát písničky a rovnou je točit a produkovat, písničku po písničce. Ta první byla hotová strašně rychle a bavilo nás to, tak jsme se domluvili, že se sejdeme zase za měsíc a uděláme novou. A pak jsme viděli, že už skoro máme desku, tak jsme si řekli, že už to dokončíme. Zvuk je daný tím, že jsem ji dělal s Vildou, proto je jiný. Ale já neřeším, jestli jsou to popové písničky, nebo nějaké jiné. Posouzení žánrů přenechám jiným."

HK: Jedno album jsi jako první nahrál jen na mobilní telefon. Povíš mi o tom víc?
James Harries: „Ano, to znělo úplně jinak. To album je na stránkách amerického magazínu Paste. Vzniklo už nějakých šest let zpátky. Byl jsem na turné, začínalo v Londýně, byl jsem tam zrovna bez producenta a jeden mi nabídl, že bychom spolu nahráli desku. Požádal mě, abych mu poslal nějaké demo. Natočil jsem to na starší telefon a poslal jsem mu to prostě SMSkou. Domluvili jsme se, že mu pošlu mraky demáčů a on pak vybere ty písničky, které budou vhodné do studia a pak budeme točit regulérní desku. Během té první druhé písničky jsem byl venku, měl telefon na klíně, kolem děti, sanitky, psi, ptáci, krásné počasí. Když jsem to zpětně poslouchal, přišlo mi, že to má takovou nenucenou atmosféru. Samozřejmě to nebylo perfektně natočené a nahrané ale mělo to atmosféru, která se mi líbila, tak jsem to pustil pár lidem. Některým se to takhle natočené nezdálo, ale mě se líbilo, že je to intimní, takový deník z toho turné. A tak jsem se rozhodl to jen tak dát na internet přes americkou firmu, která už neexistuje. Pak to koupil magazín Paste. Údajně jsem první na světě, kdo tímhle způsobem vydal oficiální desku. Každý může natočit něco na mobil, to děláme všichni, ale já jsem to nechal prostě bez úprav, bez editací, a to zaujalo. Myslím, že ten nápad byl možná lepší než některé ty moje písničky. Lidi se mě na to ptají ještě po šesti letech, takže to asi zafungovalo jako marketingový tah, i když jsem to takhle nezamýšlel."

HK: Řekl bys, že výhoda oproti klasické studiovce je v té autentičnosti?
James Harries: „To ani ne, to můžeš být i ve studiu. Doufám, že jsem autentický pořád. Tohle bylo spíš pocitové nahrávání, deník, tak se mi zdálo, že se to k těm písničkám hezky hodí. Při tomhle nahrávání nemůžeš hrát fakt nahlas, jinak je ten zvuk potom hnusný. Všechno jsem musel hrát jemně, každou písničku jsem dělal třeba pětkrát. Bylo to takové klidové. Tehdy jsem měl starší iPhone, tyhle nové už na to nahrávaní tak dobré nejsou. Kdybych to točil normálně ve studiu, výsledek by byl určitě jiný."

HK: Jak dlouho se už hudbě věnuješ?
James Harries: „Celý život. Hraju už od dětství. Tohle je moje osmá sólová deska, první jsem natočil tak ve dvaadvaceti, třiadvaceti, ale předtím jsem ještě točil desky s kapelou v Anglii."

HK: Co tě k hudbě dostalo? Hráli roli rodiče, nebo jsi se k ní dostal sám?
James Harries: „Dostal jsem se k ní sám, i když můj táta hrál na klarinet a děda pořád poslouchal hudbu, Elvise a Johnnyho Cashe...nikdo v rodině ale nebyl muzikant. Když moje máma musela skončit v práci, tak se jako koníček věnovala rodokmenům. Tehdy jsem se dozvěděl že z tátovy strany máme v rodině operní zpěvačku, snad to byla moje prateta. Jinak v rodině hudebníky nemáme. Ale mě to k hudbě táhlo od dětství, nikdo mi nemusel říkat, abych něco cvičil. Hrál jsem pořád. Možná jsem k tomu utíkal, možná k tomu pořád utíkám..."

HK: Dělal jsi hudbu i k filmům, třeba písničku 15 k filmu Lidice. Je to v něčem jiné?
James Harries: „Zrovna dneska jsem to počítal, už jsem dělal hudbu k celkem devatenácti filmům. Každý film je trochu jiný, třeba u toho posledního prostě vzali hotovou písničku a použili ji v tom filmu, nepsal jsem přímo pro něj. Někteří zase chtějí specifickou písničku pro konkrétní scénu. 15 je trochu jiný. Sice jsem dělal hudbu k filmu Lidice, ještě napůl s Michalem Hrůzou, ale 15 jsem měl hotový už před filmem. Ani ve filmu nezazní. Myslím, že ten producent sháněl peníze pro film a potřeboval video s nějakou písničkou, aby ten nápad prodal. Nebo jsem to aspoň tak pochopil. Prý oslovil spoustu lidí, aby napsali písničku na téma Lidice, a oslovil i mě. Bylo to dost těžký, natočil jsem tuhle jednu písničku a oni k tomu udělali videoklip, aby ho ukázali lidem a získali peníze. Spíš to byl takový předfilm. Ale dělat filmovou hudbu je úplně jiné, najednou máš šéfa, režiséra nebo producenta, řeknou ti, že chtějí natočit třeba film o buddhistických mniších v Himalájích a ty se musíš snažíš zrealizovat ten jejich nápad. Musíš si nějak interpretovat, co by asi chtěli a snažit se tu jejich vizi naplnit. Je to úplně jiné, než když píšu pro sebe, sám si vybírám téma písničky a žádného šéfa nemám."

HK: Máš mezi filmy, ke kterým jsi dělal hudbu, nějaký oblíbený? Udělalo ti radost, že zrovna v nějakém konkrétním tvoje písnička zazněla?
James Harries: „Já jsem rád za každý, ale zajímavý byl jeden americký seriál, který použil moji písničku Dream do finální scény poslední epizody celého seriálu. Celý seriál skončí s tou písničkou. A tahle je zrovna dlouhá, má asi čtyři a půl minuty. Tak to bylo hezký."

HK: Chystáš se v nejbližší době k nějaké další práci na filmu, ať už hudební, nebo že by sis v nějakém zahrál?
James Harries: „Teď se věnuju téhle nové desce, koncertům a turné po Čechách, Slovensku, Rakousku. Nějakou nabídku k filmu jsem dostal, ale teď to neřeším, uvidím později."

HK: Jezdíš do Británie i osobně, mimo koncerty?
James Harries: „Snažím se tak jednou za rok přijet na návštěvu bez kytary."

HK: Teď co spolu mluvíme je to jen pár dní po Brexitu, určitě na něj máš nějaký názor.
James Harries: „Mám, ale jenom sprostý. Je to strašná blbost a jsem neskutečně naštvaný. Úplně se za to stydím."




Související obsah:

» James Harries vydal album Superstition a vyrazí na turné po České republice   (Ondra Kocáb, 10. 02. 2020)
» Singl Jamese Harriese Before We Were Lovers avizuje nové album   (Karel Souček, 10. 12. 2019)
» Harries James   (Ondra Kocáb, 10. 11. 2015)


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Larkin Poe oznamují novým singlem She´s A Self Made Man vydání pátého studiového alba
28.03.

Larkin Poe oznamují novým singlem She´s A Self Made Man vydání pátého studiového alba

Již vloni v říjnu, když Larkin Poe oznámily termíny turné a koncertu v Praze, se proslýchalo, že kapela připravuje...


Lenka Nová se na novém albu inspirovala dopisy fanoušků
27.03.

Lenka Nová se na novém albu inspirovala dopisy fanoušků

Dopisy. Tak zní název nového alba zpěvačky Lenky Nové. Termín vydání měla už dlouho naplánován na 21. března...


Objevte utajený irský poklad
27.03.

Objevte utajený irský poklad

Tahle reportáž bude poměrně odlišná od těch, které tady běžně vídáte. Hlavním důvodem je, že jde o reportáž...


Tibetská kniha mrtvých - Bardo Thödol
26.03.

Tibetská kniha mrtvých - Bardo Thödol

Pražská RockOpera hlásí ještě poslední 2 dny k volnému pouštění celé představení Bardo Thödol. DVD z této...


Ústečtí IDIO&IDIO zvou do punkového semináře
26.03.

Ústečtí IDIO&IDIO zvou do punkového semináře

Kapela Idio&Idio z Ústí nad Labem se věnuje poprocku s přesahem do punku i jiných žánrů. Skupina staví na českých...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Here to Stay
25.03.

Here to Stay

» United Flavour

Here to Stay je třetí studiová deska mezinárodní formace United Flavour sídlící...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru