John Frusciante – PBX Funicular Intaglio Zone
Recenze alba : PBX Funicular Intaglio Zone
Kytarista, který se stal dobře známým svým angažmá u Red Hot Chili
Peppers měl docela pohnutý život. Neunesl úspěch, který se dostavil po
vydání desky Blood Sugar Sex
Magik, a upadl do těžké drogové závislosti. Z té se postupně
vysekal a jeho návrat do řad světoznámé kapely přinesl v roce 1999 megaúspěch
v podobě desky Californication.
Od té doby nahrál s „Papričkami" další dvě veleúspěšná alba, a v roce 2008
se s kolegy opět rozloučil. Mezitím stihl získat obrovský věhlas jako
muzikant a začal se věnovat celou svou duší muzice. Důkazem tomu může být sedm
sólových desek od roku 2004, k tomu účast v projektech a hostování na
deskách takových velikánů, jakými jsou The
Mars Volta a jiní.
John se také během let zaměřil na meditace, alternativní
styl života a také se zřekl tělesných radovánek. A v poslední době se taky
zřekl klasické kytarové muziky. Že to myslí smrtelně vážně, to dokazuje i svou
aktuální sólovkou. Na jeho starších deskách se daly tu a tam zaslechnout vlivy
elektroniky, ale vždy byly spíše doplněním kytary, či se staly mezihrami. Ale
už na A
Sphere in the Heart of Silence, na které spolupracoval se současným
kytaristou svých bývalých zaměstnavatelů, Joshem
Klinghofferem, byla slyšet jeho vzrůstající obliba v těchto vodách. Na
nové desce se kytara sice vyskytuje, ale ve velmi potlačené míře.
Dle info na oficiálních kytaristových stránkách, je toto „album"
výsledkem toho, jak se postupně učil a učí programovat různé nástroje. No,
programovat je asi dokáže, ale vzniká z toho neposlouchatelný paskvil, kde
se není čeho chytat. Tohle opravdu není muzika, které jsem dokázal porozumět, a
skutečně jsem nepředpokládal, že Frusciante
předloží něco takového. Nejsem velký fanda techna, housu a podobných věcí.
Občas mě některé věci osloví, ale ne natolik, abych se pídil po tom, co to je
zač nebo to začal ve volném čase poslouchat nějak víc. Můžu se tedy pokus
vypíchnout ty skladby, které se u mě dostaly na mez poslouchatelnosti.
Intro/Sabam sice zní zvláštně, přes občasnou disharmonii jsem si
ale říkal, že jde prostě jen o zvláštní úvod. Pak ale přijde další
věc Hear
Say, a elektronika pokračuje nadále. Žádná chytlavá melodie, zvláštní změny
temp a motivů a dohromady mi to jednoduše nedává smysl. V padání do
nesmyslnosti pokračuje i následující Bike
a já už se modlím za nějakou poslouchatelnou skladbu. Vážně neodsuzuju ani
elektroniku, ani experimenty, ale mám takový dojem, že v tomhle případě
to John Frusciante těžce
přepískl. První takřka popovou poslouchatelnou skladbu představuje Ratiug, kde mě pro změnu ruší rapovaný
vstup. Další Guitar (přečtěte si název
předchozí skladby pozpátku) je nejkratší na albu, ale jedná se asi o nejlepší
kus, který se tu dá najít. Má atmosféru, dobře naprogramované bicí a vkusně
nasázené motivy. Nejvíc mě nadchl začátek synthpopové Mistakes, jelikož pro staré synthpopové a new wave mám z nějakého
důvodu slabost. Konečně poslouchatelná melodie, kytarové party. A pak do toho
vrazí zas ty šílené bicí party a celé se to opět zvrhne do prapodivného
mišmaše. Škoda. Konečně přichází Uprane,
nalehává elektro skladba s dobrým zpěvem. Nebýt pokaženého konce.
Nechápu, že to musí vždycky zabít
nějakým šíleným výlevem na bicím automatu i u té nejhezčí skladby na albu - které se jinak skoro nedá poslouchat.
Je mi líto. Já dokážu ocenit, když se hudebník posouvá a tím
posouvá i své hranice. Ale čeho je moc, toho je příliš. Frusciante
se nechal omámit mašinkami a ze svých pokusů splácal pejskokočičí dort, který
mi opravdu silně nešmakuje. Doufám, že nemá dojem, bůhvíjaké umění
nestvořil. Protože jinak by ho měl někdo přesvědčit o kardinálním omylu. Obdivuju
lidi, kteří jsou ochotni si to poslechnout víc, jak třikrát. A nechápu ty,
kteří si to koupí. Jedna z nejhorších desek, co jsem měl tu čest slyšet od
začátku do konce. Už nikdy více. A obal je vrcholem nevkusnosti.
- Niandra Lades and Usually Just a T-Shirt (1994) 01:13:09
- Smile from the Streets You Hold (1997) 01:01:17
- To Record Only Water for Ten Days (2001) 00:42:13
- DC EP (2004) 00:14:47
- Inside of Emptiness (2004) 00:39:26
- Shadows Collide with People (2004) 01:07:58
- Sphere in the Heart of Silence (2004) 00:38:20
- Will to Death (2004) 00:42:23
- Curtains (2005) 00:34:37
- Empyrean (2009) 00:54:02
- Letur-Lefr (2012) 00:15:53
- Enclosure (2014) 00:37:37
Někde mezi světem a jinou dimenzí Johna Fruscianteho
Již šest let uběhlo od posledního odchodu kytarového mága Johna Fruscianteho z Red Hot Chili...
Fruscianteho geniální nebeský opus
O vánočních svátcích jsem se dostal po letech do kontaktu s vinylem The Empyrean od Johna Fruscianteho....
HUDEBNÍ ZPRÁVY
Markéta Zdeňková si chce jen tak ulicí tančit
Energický, pozitivní, roztančený, svobodný a nejen díky trombónu Štěpána Janouška hudebně velice pestrý. Takový...
Vizovické Trnkobraní hlásí řadu novinek
Jediný hudebně-švestkový festival v České republice? Jasně, Vizovické Trnkobraní. Oznamuje kompletní program a nový...
Brutal Assault doplňuje line-up a láká na reunion legendy
Sedmadvacátý ročník festivalu Brutal Assault dostává finální kontury. Metalový festival, který se odehraje v termínu...
Igor Orozovič chystá na zítřek a sobotu dva křty svého debutu
Když chlap svléká tmu je název debutového alba herce a zpěváka Igora Orozoviče, které nahrával pod...
Tate McRae se vrací do Prahy a sebou přiveze i nové album
Kanadská zpěvačka a tanečnice Tate McRae dorazí 8. 5. znovu do Prahy, kam tentokrát zavítá v rámci svého...
» zobrazit více...
RECENZE
» „Temně hmotní“ Pearl Jam na novince...
» „Hezké to bylo / moc hezké to bylo.“...
» Michal Strnad překračuje atmosférický...
» Jiná část tebe: druhý atmosférický...
» Přesvědčení, že Všechno bude dobrý,...
» Alešovo pestré Divadlo snů stále boduje
» zobrazit více...
Pozvání na rockový mejdan s Vildou Čokem a jeho kapelou Bypass do klubu Modrá Vopice
Čtvrtek 16 .5. si rozhodně zapište do kalendáře! Před venkovním podiem v legendárním...
Igor Orozovič chystá na zítřek a sobotu dva křty svého debutu
Když chlap svléká tmu je název debutového alba herce a zpěváka...
Ševětínský kulturák se stal místem konání druhého ročníku Seven Festu
Sobotní podvečer, potažmo pak večer a velká část noci 13.4.2024, byla v Ševětíně...
Vizovické Trnkobraní hlásí řadu novinek
Jediný hudebně-švestkový festival v České republice? Jasně, Vizovické Trnkobraní....
Ghøstkid: Pokud máš speciální estetiku, máš velké plus
Na festivalu Rock for People 2022 jsem se po roce opět sešel se Sebastianem...
Chinaski slaví 30 let podcasty, albem, klipy, koncerty...
Kapela Chinaski právě zahajuje oslavy 30 let na scéně. Fanouškům se mimo...
Markéta Zdeňková si chce jen tak ulicí tančit
Energický, pozitivní, roztančený, svobodný a nejen díky trombónu Štěpána...
Kdo vyhrál volné vstupenky na Trnkobraní?
Již za tři dny se otevřou brány areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích,...
Nadějný Jan Braun přichází s debutovým EP Růže
Jméno Jan Braun bude pro mnohé hudební posluchače neznámé,...
Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.
» Podporujeme nadějné kapely
» Zadání profilu interpreta
Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.