JELENi se vrací ke kořenům, nejen na Okoři…

V sobotu 20.srpna se hradby starobylé Okoře zahalily do hudebního roucha a louka podhradí se proměnila v barevné živoucí mraveniště. V pořadí 16. ročník festivalu Okoř představil již tradičně řadu hvězd české hudební scény. Šňůra žánrově rozmanitých koncertů rozezpívala a chvílemi i roztančila fanoušky, od těch nejmenších, až po ty dříve narozené.

Zahájení patřilo letos Ewě Farne, pro kterou bylo zdejší vystoupení premiérou. Kromě klasických hitů zazněla i improvizace na baladu od Adele Hello. Následoval Jaroslav Uhlíř, patřící ke stálicím české hudební scény a vřelou odezvu sklidil jak od nejmladšího, tak i od nejstaršího obecenstva. Mladší generace i teenageri si rozhodně přišli na své vystoupením sympatické Báry Polákové a nafrněná rozhodně není…



Ani fanoušci a zejména fanynky rockera Davida Kollera nepřišli zkrátka. Ten kromě novější sólové tvorby nevynechal ani své proslulé balady z dob Lucie. Xindl X není na jevišti žádným elévem a publikum si s ním šibalské xindlovské tóny pokaždé vděčně pobrukuje. Závěr festivalu patřil oblíbeným Tata Bojs a popovým stálicím Mandrage, kteří letošní ročník ve velkém stylu uzavřeli.

Autentičtí Jelen-i předvedli kromě chytlavých skladeb i poutavou performanci. Své fanoušky tak přivedli do varu nejednou. Své vystoupení si na jevišti po celou dobu dokonale užívali. I přesto, že se sobota této sedmičlenné kapely nesla ve znamení tří koncertů, nám jejich frontman Jindra Polák ochotně poskytnul rozhovor.

Hudební knihovna: Vaše hvězda v posledním období stoupá raketově vzhůru. Čím si to vysvětlujete?
Jindra Polák: "Já nevím, jestli naše popularita vysloveně stoupá, ale je pravda, že na naše koncerty chodí hodně lidí a že znají naše písničky a zpívají je s náma. Z toho máme hodně velkou radost, že to nejsou jenom písničky, co jsou slyšet v rádiu, ale z celý desky. Hrajeme hodně, jezdíme tři roky, lidi si nás začínají všímat, rádia nám určitě také pomohly. Když jsme dostali cenu Anděla, byli jsme vidět i v televizi. Asi se to celkově nasčítalo. Hlavně si myslím, že je super, že máme kontakt s lidma a že se vídáme."

HK: Hrajete teď jedno vystoupení za druhým, připravujete nové turné a novou desku. Jak to vypadá, když se ve studiu sejde sedm mužů, hudebníků?
JP: "Musím říct, že co je pro mne na této kapele úžasný, je právě ta kamarádská atmosféra. My jsme se postupně sešli při nahrávání první desky, jako trio. Postupně to narostlo na nějakých sedm lidí. Takže vlastně už nejsme kapela, ale hudební hnutí. Teď právě jsme dotočili druhou desku, která by měla vyjít sedmého října a ta práce byla úžasná. Protože na té minulé desce to byla hodně práce nás tří, zakládajících. Ti noví pak přicházeli postupně, jak jsme vždycky potřebovali nějaký ten další hudební nástroj. Teď už spolu rok hrajeme, jsme sehraní a známe se, každý tak dal do toho tu svoji invenci. Takže ta práce byla obrovská radost."



HK: Jaká bude nová deska?
JP: "Ta deska by měla vyjít sedmého října. Žánrově je to furt Jelen. Máme tam víc nástrojů. Trošku víc jsme rozvedli některé motivy, které máme o návratu ke kořenům. To je vlastně naše motto, o návratu ke kořenům a o hledání kontaktu s tím, co jsme ztratili, odkud pocházíme. Celá ta deska staví na tomto duchu i tematicky. Jmenuje se Vlčí srdce podle singlu, který už vyšel. Vlčí srdce je o návratu k přírodě, o tom, co v nás je."

HK: Chystáte také celorepublikové turné Vlčí srdce…
JP: "Na tom tour bychom chtěli představit nové skladby, pojedou s náma skvělí hosti, tradičně Kateřina Marie Tichá i David Stypka s kapelou, které jsme objevili náhodou a kteří jsou úžasní. Líbí se nám jeho písničky, jeho zpěv. Na to se těšíme, na to se teď soustředíme. Příští rok bychom chtěli pokračovat a jet pořád dál…"

HK: Když porovnáte své začátky s dneškem, vnímáte i stinné stránky popularity?
JP: "Stinné stránky, ani nevím… Vždycky jsme chtěli hrát pro lidi a chtěli jsme dostat muziku co nejvíc mezi ně. To se nám daří. Jsme hrozně rádi. Třeba ten minulý rok byl náročný, kdy jsme vlastně všichni ještě pracovali a do toho jsme měli přes léto 70 koncertů. To bylo náročný skloubit s rodinou, ale nikdy jsem to nebral tak, že by to byla nějaká stinná stránka. Věděl jsem, že to je to, co jsme chtěli a nějaký vývoj, kterým musíme projít. Takže zatím jde všechno úžasně.
Fanouškům bych chtěl moc poděkovat za jejich podporu a říct, že máme obrovskou radost, že se jim naše písničky líbí, že je vzali za svý. Pak se těšíme, že je budeme potkávat ještě toto léto, na podzim, na turné a příští rok. Doufám, že se jim ty naše písničky budou i nadále líbit…"

Celkově se 16. ročník hudebního festivalu Okoř organizátorům vydařil. Vytknout lze akorát, až na pár vzácných výjimek, značně předražené služby občerstvení i parkování. Slunečné počasí jak interpretům, tak fanouškům přálo a kvalitní autentické výkony všech účinkujících zajisté potěšily ucho nejednoho hudebního fajnšmekra.
Autor textu a fotografií: Zuzana Juskaninová