Havoc and Bright Lights - Alanis manželkou a matkou

Recenze na nedávné vystoupení Alanis Morissette na Colours of Ostrava zmiňovala slova jako „umělkyně za zenitem" a tak se mnozí mohli právem obávat, jak dopadne její letošní řadová deska, první od svatby a narození syna. Některým kritikům zjevně ani Havoc And Bright Lights nesedne a nenechají na ní nitku suchou, nicméně pro fanoušky Alanis mámě dobrou zprávu: těžko si představit, že by se vám novinka nelíbila a zklamala vás.

Písně

Havoc And Bright Lights spočívá na třech pilířích - povedených písních, přesvědčivém zpěvu a zejména naprosto bezchybné produkci. Co se týče hudební síly všech 12 tracků, pod kterými je jednotně podepsána Alanis a producent Guy Sigsworth, tak bohužel platí, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš a žádné druhé All I Really Want, You Oughta Know nebo Ironic (neboli hity z průlomové desky Jagged Little Pill z roku 1995) letos čekat nemůžeme.

Nicméně zároveň deska nemá žádná slabá místa: počínaje rockově našlápnutou hitovkou Guardian, přes elektro-pop ve Woman Down (v té si Guy Sigsworth nejspíš vybavil svoji spolupráci s Bjork), kontrastní dvojici Celebrity (temná obžaloba popularity) a Empathy (lehký letní popěvek), po Lens (která by perfektně zapadla na Jagged Little Pill) či hymnickou Numb uslyšíme jen a jen příjemné melodie bez jediného zakopnutí.

Co se týče textů písní, ty se nadále zabývají aktuálními osobními tématy, v tomto ohledu se nic nezměnilo, a tak na rozdíl od porozchodového melancholicko-rozzlobeného účtování minulé desky Flavors of Entanglement dostáváme letos klidnější témata typu mateřské zodpovědnosti.

Zpěv

Co by však byly povedené písně bez adekvátní interpretace. V tomto směru lze řici, že o co Alanis s postupujícími roky a posunem k manželství a mateřství přišla (část své výbušné energie a mladistvého hněvu, případně i část hlasového rozsahu), to nahradila dospělejším výrazem, větší interpretační hloubkou a přesvědčivostí i v baladičtějších polohách. Jinými slovy zpěv umocňuje vyznění jednotlivých písní a je nepochybně další silnou stránkou Havoc And Bright Lights.

Jediná drobná výtka: zatímco ve většině písni zní Alanis jednoznačně jako Alanis, přinejmenším v 'Til You její hlas až příliš připomíná Annie Lennox a ve slokách Numb by si ji někdo chvílemi mohl splést s písničkářskou kolegyní Tori Amos, Méně experimentů s hlasovým výrazem by těmto trackům prospělo.

Produkce

Běžný posluchač si toho nejspíš nevšimne, což je pro producenta ta nejlepší vizitka, nicméně z pohledu hudební produkce lze Havoc And Bright Lights považovat za nesmírně propracovanou pop-rockovou symfonii, ve které má každý track své přesné místo a celá deska plyne od úvodu až po závěr jako řeka skrz nesmírně barevnou (zvukovou) krajinu. Pokud máte tu trpělivost, schválně si nasaďte sluchátka, abyste dobře slyšeli zvlášť levý a pravý kanál a zkuste si zvukově rozebrat libovolný kousek alba. Kolik vrstev zvuků a drobných melodicko-rytmických nápadů se Joeovi Chiccarellimu a Guyovi Sigsworthovi podařilo dostat do písní o několika základních akordech je až neuvěřitelné.

Důležité přitom je, že v žádném momentu nejde o samoúčelnost, citlivá produkce vždy ctí náladu jednotlivých písní a posiluje jejich vyznění. A tak vedle již zmíněné symfonické komplexnosti, vkusného používání elektroniky či po tanečních rytmech občas pošilhávajících bicích dojde i na poměrně jednoduché 'písničkářské' aranže, např. v Havoc. Za celkovou krystalickou průzračnost zvuku a bezchybnou práci s dynamikou bych producentům a zvukařům z fleku přihrál ceny Grammy v příslušných kategoriích.

Závěrečné vysvědčení

Pokud bych měl recenzi uzavřít hodnocením v podobě hvězdiček, stál bych před velmi nelehkým úkolem. Z pohledu příznivce Alanis bych váhal mezi čtyřmi či dokonce čtyřmi a půl hvězdičkami z pěti možných. Z pohledu přísného kritika, který musí album hodnotit v kontextu celé diskografie kanadské písničkářky, bych se klonil ke třem hvězdičkám. Pokud však vezmu v potaz kvalitu resp. povrchnost většiny současné pop-rockové produkce, přiřknu nakonec albu čtyři hvězdy. A zda-li jde o spravedlivý verdikt můžete posoudit třeba při poslechu prvního singlu alba: