Éterická Dido okouzlila Prahu

V roli předskokana se představila mladá Češka s vietnamskými kořeny, elektropopová Viah. V půlhodinovém bloku tak pozvolna, v zasněné, místy mystické atmosféře, navnadila publikum svým přívětivým výkonem na tak dlouho očekávaný návrat hlavní hvězdy večera, charismatickou Dido. 

Skladba Hurricanes hned v úvodu se postarala o velkolepé entrée a potvrdila, že energie a šmrnc zpěvačce ani po letech nechybí. Svědčí jí rovina jak lyrická, tak rytmická, folková i popová. Nebojí se experimentovat a léty osvědčené kousky tak oživit novými prvky, které v jemném podtónu decentně podtrhují latinskoamerické melodie. Prim zde hrají perkuse a propracovaná rytmika, ve vyladěném sugestivním provedení.

S grácií a elegancí jí vlastní, představila Dido v Praze průřez svou tvorbou, od starších kousků až po ty nejnovější, z posledního alba Still on my mind. Nechyběly písně jako Thank you, White flag, Life for Rent, Here with me, či Sand on my shoes, Mad love, Hunter nebo Give You Up. Kromě procítěného autentického projevu zaujala zpěvaččina vřelá a spontánní komunikace s fanoušky, často se značnou dávkou improvizace a humoru. Za každou skladbou je cítit silný osobní příběh, emoce a hluboká introspekce, což celkové vyznění večera ještě víc umocnilo. Publikum se navíc v závěru dočkalo rovnou dvojitého přídavku.

Vyzvednout nutno i decentní, leč barevnou a nápaditou scénu, která účelně podtrhla dokonale vystavenou kompozici koncertu. Jednotlivé skladby na sebe plynule navazovaly, nelze mu vytknout jediné hluché místo. Zpěvačka těží krom křišťálového hlasu především ze své autenticity, jemnosti a smyslu pro detail. Působí jako křehká květina, vznášející se na hladině průzračného jezera.

Doufejme, že toto pražské vystoupení se zanedlouho dočká dalšího repete.