„Táta spíš naznačoval, ať se živím něčím jiným,“ říká Markéta Zdeňková.

Skupina MarZ v čele se zpěvačkou Markétou Zdeňkovou vydává eponymní album plné silných příběhů. Markéta Zdeňková je mladá zpěvačka, kytaristka, písničkářka a dcera známého jazzového pianisty Zdeňka Zdeňka. Hudbě se věnovala od útlého věku a už ve třinácti letech začala skládat první písně s vlastními českými texty. Její tvorba se pohybuje na pomezí žánrů folku a rocku a nabízí širokou škálu témat od tajemného dědictví předků přes trable se stydlivým milencem až po meditativní plavbu vesmírem. Především o hudbě jsme si s Markétou Zdeňkovou povídali.   

Hudební knihovna: Vedl Vás Váš tatínek, známý jazzový pianista, k hudbě od malička?
Markéta Zdeňková: „Nepoužila bych možná slovo vedl, ale přirozeně mě s ní seznámil. Hrál si se mnou. Třeba mě vzal do svého studia a nechal mě nahrávat písničky, co jsem uměla zpívat. Používal na to různé efekty a to mě bavilo. Taky jsem mu občas natočila něco do večerníčku, kam psal hudbu. Když jsem ale začala v první třídě jako mnoho dětí hrát na flétnu a později na kytaru, dohlížel už docela přísně na to, abych pořádně cvičila. Na hudební „dráhu" mě ale nijak nesměroval, spíš naznačoval, ať se živím něčím jiným, jestli to půjde."  



HK: Jaký máte vztah k jazzové hudbě?
MZ:Je určitě jedním z velkých vlivů na můj hudební slovník. Provázela mě od dětství, kdy jsem chodila na koncerty Vlasty Průchové, s níž táta hrál. Jazz pro mě dlouho měl její laskavou a rozesmátou tvář. Později mě hodně ovlivnil poslech velkých zpěvaček jako např. Billie Holiday, Elly Fitzgerald a dalších. Asi v 17 jsem se na tátův popud začala učit první jazzové „standardy". Několik let jsme společně s tímto repertoárem vystupovali a já po gymnáziu studovala na VOŠ Jaroslava Ježka jazzový zpěv. Bavilo mě to a obohatilo, občas se při nějaké příležitosti k těm písním ráda vracím. Přesto to vnímám tak, že v jazzu jsem vždy tak trochu na návštěvě. Doma jsem ve svých písních." 

HK: Jaké byly Vaše první písničky, které jste začala skládat už ve třinácti letech? Čím se zabývaly? Vybavujete si nějaký text?
MZ: „Vybavuji si jich dost, asi i proto, že jsem měla možnost si je u táty nahrát. Má první píseň se jmenovala „Netušíš" a napsala jsem ji z nešťastné lásky. Začínala sice podobně jako Slunečný hrob, ale pak jsem tu harmonii rozvinula někam jinam a myslím, že to nebyl špatný počin J „Tvůj stín dobře znám, ty netušíš, když odcházíš, tvou vůni cítím dál" - to byl začátek."  

HK: Kdy jste založila první kapelu a vzpomínáte ještě na Váš úplně první koncert?
MZ: „Bylo mi patnáct a právě díky nahrávkám z tátova studia, které jsem dávala jako vánoční dárek kamarádům, si mě přes známé našel jeden klarinetista, Karel Snášel. S ním a s kytaristou/baskytaristou Václavem Maškem jsme založili trio 2+1 (Dva plus jedna) a náš první koncert byl na Dobříši v knihovně. Z tohohle uskupení jsem vycházela dlouho, Vašek se mnou hrál snad deset let a dodnes jsme dobří přátelé."  

HK: Proč jste se duo rozhodla rozšířit na regulérní kapelu?
MZ: „S trombonistou a zpěvákem Štěpánem Janouškem jsme několik let hráli ve dvou. Je to poněkud neobvyklá nástrojová kombinace, ale Štěpán je velice nadaný multiinstrumentalista a díky použití některých efektů jako octaver na jeho hlas, takže občas může zpívat basu, nebo jeho hře na perkuse, jsme z ní vytěžili hodně. Pomohlo mi to najít novou tvář mých písní. U některých jsme přesto cítili, že potřebují větší zvuk. Taky jsem si moc přála mít konečně kapelu s bicími, což jsem nikdy neměla J To, že je nás víc, nám oběma dává větší volnost, nemusíme „táhnout" vše sami – já doprovodem na kytaru a on zajišťováním všemožných rolí a efektů přes počítač. Další členové navíc svými nápady a hrou obohacují písně o další rozměr. Přesto občas např. v komornějších místech v duu stále hrajeme a baví nás to."  

HK: Podle jakých kritérií jste do ní vybírala muzikanty?
MZ: „My jsme se prostě potkali. Slyšela jsem Štěpána, který už se mnou v té době hrál, v kapele Dalibora Hrubeše, Divnotaj, a řekla jsem: takovou kapelu bych chtěla mít. No a protože i klukům se naše hudba líbila, udělali jsme společný koncert a Dalibor mi svou kapelu na pár věcí „půjčil" a sám je doplnil svou hrou na kytaru. No a tolik se nám to líbilo, že jsme nemohli nepokračovat."  



HK: Proč jste se rozhodla využít Hit-Hit, kolik se Vám podařilo vybrat a na co jste peníze použili?
MZ: „Cílová částka na Hithtu, kterou jsme díky našim úžasným fanouškům a přátelům vybrali, byla 150 000. Ta se o docela dost sníží o různé poplatky, daně a náklady, ale díky grantu od Ochranného svazu autorského jsme skutečně získali přibližně tento obnos. Jsme za to velmi vděční, protože jiné investory nebo sponzory nemáme a platit vše ze svého bychom asi nezvládli. I když se vybraná částka zdá velká, bylo třeba ještě k ní něco přidat z peněz naspořených z prodeje minulého alba. Natáčeli jsme ve studiu SONO, což je jedno z nejlepších studií u nás, chtěli jsme, aby zvuk byl co nejkvalitnější. Troufám si tvrdit, že díky Adamu Karlíkovi, který zvuk nabíral, míchal i masteroval, to tak je. I na obalu jsme si dali záležet, obraz nám na něj zapůjčil renomovaný malíř Otto Placht. Kromě studia a mixu jsme tedy peníze použili na náklady na grafiku obalu, výrobu nosičů, PR a křest, až se bude moci uskutečnit."  

HK: Obsahuje nové album výhradně nové skladby? A jste výhradní autorkou?
MZ: „Písně jsou především z období cca posledních 4 let. Jedna (Něco zvláštního) je z dob mých studií na VOŠ Jaroslava Ježka, takže je zhruba 8 let stará. Ano, hudbu i texty pro MarZ píšu výhradně já. Někteří kluci z kapely skládají taky, ale pro jiná uskupení. Třeba Dalibor pro zmiňovaný Divnotaj nebo Štěpán pro vokální sextet Skety či Janoušek-Wróblewski kvartet. On i všichni členové kapely se ale výrazně podílejí na aranžmá skladeb."  

HK: Proč jste za singl k videoklipu vybrali právě Olymp?
MZ: „Hlavní kritéria byla: co nejkratší čas (což u mých písní je těžké, většinou mají přes 5min), aby tam Štěpán hrál na trombón, protože na něj je prostě vynikající a v poněkud odlehčenější písni Kamaše, kterou jsme s klipem vydali na podzim, hraje na klávesy. Tak nám Olymp nějak přirozeně vyšel."  

HK: Už tušíte, co bude se křtem?
MZ: „Křest, který měl proběhnout 16.4. ve Vile Štvanice, se samozřejmě kvůli situaci a opatřením v naší zemi posouvá na neurčito. Aby ovšem CD dlouho nezůstalo nepokřtěné, využili jsme příležitost pokřtít ho aspoň prozatímně na našem streamovaném koncertě pořádaném iniciativou Nechoď ven v klubu U Staré paní. Ten proběhl 26.3., samozřejmě bez diváků, a přenášel se on-line na www.nechodven.cz a na facebooku klubu. Dá se na webu zhlédnout i zpětně a každý den tam probíhají další skvělé koncerty."  



HK: Jak Váš tatínek Vaši hudbu hodnotí? Líbí se mu?
MZ: „To se raději zeptejte jeho." (smích)  

HK: Proč jste si jako vydavatele vybrala právě Tranzistor?
MZ:Tranzistor, který založil a vede náš kamarád a skvělý bubeník David Landštof, má pod svým křídlem muzikanty a kapely podobného ražení, jako jsme my. David s námi i v začátcích kapely hrál a naše písně má rád. My i on jsme proto měli zájem spolupracovat a David je náš velký pomocník především v oblasti médií, což my tohoto oboru neznalí muzikanti potřebujeme a velice oceňujeme." (smích)
Foto: Anna Baštýřová, Tomáš Moudrý
GALERIE


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Série Dixie On the Road potěší milovníky blues, bluegrassu, country i rocku
27.05.

Série Dixie On the Road potěší milovníky blues, bluegrassu, country i rocku

Dixie On the Road je název nové koncertní série, kterou připravilo Radio Dixie spolu s legendárním teplickým...


Klára Vytisková představuje písně z nové desky Love Is Gold
27.05.

Klára Vytisková představuje písně z nové desky Love Is Gold

Klára Vytisková, která počátkem března vydala druhé sólové album „Love Is Gold”, se "pouze” s deskou...


Žluté lázně zpříjemní konec školy Kašpárkem, dospělé pak potěší Muchou
27.05.

Žluté lázně zpříjemní konec školy Kašpárkem, dospělé pak potěší Muchou

Po Michalu Prokopovi a Buty oznámili pořadatelé koncertního cyklu Rozmarné hudební léto další programové...


Legendární Olympic vybere klávesistu konkurzem v přímém přenosu již tento víkend
26.05.

Legendární Olympic vybere klávesistu konkurzem v přímém přenosu již tento víkend

V rámci charitativního pořadu Víkend pro seniory 2 se odehraje koncert, který je v pětapadesátileté kariéře...


Richard Müller přichází po letech s novou, hodně upřímnou skladbou
26.05.

Richard Müller přichází po letech s novou, hodně upřímnou skladbou

Velice osobní zpověď přináší nová písnička slovenského zpěváka Richarda Müllera. Nese název Anomália a...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Planeta jménem stres
26.05.

Planeta jménem stres

» Ztracený Marek

Zpěvák Marek Ztracený zcela nečekaně před pár dny  překvapil své fanoušky...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru