Petr Lüftner dokáže s akordeonem velké věci

Akordeon je krásný nástroj, který může najít uplatnění ve všech hudebních stylech. A když se k němu přidají chytlavé melodie, strhující rytmus, nosné refrény, inteligentní texty a výrazově pestrý zpěv, může vzniknout hodně zajímavá nahrávka. A právě tohle všechno se sešlo u autorského debutu mladého písničkáře Petra Lüftnera s názvem Až se příště narodím.

Akordeon je plný nástroj, který dokáže vyjadřovat různé emoce. Od smutku, sentimentu a melancholie až po radost a veselí. Petr Lüftner dokáže všech těchto možností náležitě využít, takže jeho deska působí velice pestře. A když se k tomu citlivě zaranžují další instrumenty jako kytary, mandolína, kontrabas či bicí, album hraje všemi barvami.    



O propojení severočeského písničkáře s Ondřejem Ládkem (Xindlem X) se už napsalo hodně a nemá cenu to opakovat. I když se jedná komplet o Petrovy písničky, Ondřejova inteligence a hudební cit drží celé album, a to nejen po zvukové stránce, pohromadě. Navíc se na nahrávce ujal kytary, mandolíny a banja, a aby toho nebylo málo, zapůjčil i skvělé muzikanty ze své kapely, konkrétně Lukáše Bundila a Emila Valacha.   

Album otevírá veselá písnička Šnek, plná nápaditých paralel. Osobní zpověď přináší pestrý song Já chci, který střídá křehká, lyrická, posmutnělá skladba Scházíš. Nezaměstnanej propojuje rozvernou (hudebně) s mírně depresivní (textově) atmosférou, poctu rodnému kraji představuje vygradovaná Severočeská. Ironií překypuje melodický Moderní člověk, energický a hlavně vtipný Předskokan musí rozesmát i toho největšího suchara. Podobné pocity zná určitě každý návštěvník klubů     



Legrace končí s intimní, lyrickou folkovou skladbou Pavouk, hodně osobní a přesvědčivá záležitost. Upřímně vyznívá i temperamentnější Písničkář, kde se k Petrovi přidá sestra Eliška. „Písničkář zpívá, hraje, baví lidi/jak je mu ale skutečně, to nikdo nevidí...." Humor se vrací v melodické lahůdce Myslivecká, vkusně sentimentální Vlasy šedivý míří někam do vod trampské hudby. O úplný závěr se postará protestsong Ty jsi to Ústí, píseň, která všechno odstartovala.     

Stejně pestré jako hudba (a výrazově bohatý Petrův zpěv) jsou i texty. Někdy vedou k zamyšlení, zastavení, jindy baví a vyvolávají smích. Zachycují život z různých stran, pocity, lásku, rozchody, stáří a občas zajedou i do regionální politiky. Nikdy jim nechybí přirozenost, sdělnost, hravost a občas se vyskytne i pointa. Petr Lüftner je dalším milým překvapením letošního roku, který by se mohl již letos stát ozdobou letních festivalů. Zvláště v kombinaci s Xindlem X a členy jeho kapely.
Foto: Petr Berounský