„Blue Effectu ukradneme Slunečný hrob“, říká s nadsázkou k návratu kapely Walk Choc Ice Jan Křížek

Čtvrtstoletí od založení letos slaví crossoverová formace Walk Choc Ice. Opravdu více než dobrý důvod svolat všechny členy a začít znovu pravidelně hrát. Pro tento rok kapela připravila čtyři koncerty, přičemž první v Kulturním domě v Solnici má již za sebou. Jak je to s návratem a co Walk Choc Ice v blízké i vzdálenější budoucnosti čeká, nám obsáhle povyprávěl frontman Jan Křížek.

HK: Než jsem za Vámi šla, dívala jsem se na stará videa a teď když Vás vidím, musím říct, že i když uběhla dlouhá doba, máte stále stejnou jiskru v oku. Připadáte si pořád jako ten mladý kluk?

JK: „Asi bych si lhal do kapsy, kdybych řekl, že si připadám stejně jako ve dvaceti. Nejvíc to cítím ráno. Je mi, kolik mi je, stal jsem se rodičem. To všechno samozřejmě člověka ovlivňuje. Každopádně jsem v sobě uchoval kus dítěte, které pořád sní a teď sní o tom, aby comeback Walk Choc Ice dopadl co nejlépe."

HK: Jak souvisí Vámi zmíněný návrat Walk Choc Ice na pódia se smrtí Radima Hladíka? Připravoval se delší dobu nebo by možná ani nenastal?

JK: „Určitě souvisí. Blue Effect byla velmi vytížená kapela a pokud by tady Radim byl a s Blue Effectem bychom pokračovali dál v tom smrtícím tempu, ve kterém jsme hráli, na comeback by nebyl takový čas, bůh ví, jestli by vůbec vznikl. Věřím, že ano. Že bychom si minimálně jako před dvěma lety zahráli dva koncerty. Teď si můžeme dovolit věnovat tomu víc času. Na druhou stranu musím doplnit, že nejenom já z té kapely jsem byl vytížen. V současnosti je to naopak. Nejvíc času mám já."

HK: Byl jste Vy iniciátorem znovuobnovení Walk Choc Ice?

JK: „Možná by se mohlo zdát, že jsem naskočil do Walk Choc Ice, protože skončili Blue Effect. Právě tak to není. Byli to kluci, kteří mi na konci listopadu zavolali a chtěli se sejít a něco vymyslet. Tenkrát jsem na tu schůzku jel s přesvědčením, že nejlepší, co můžeme udělat, je třeba turné na konci roku 2017 se šesti, sedmi koncerty. Kluci mi ale vyrazili dech, když přišli s tím návrhem, že bychom se spolu měli začít stýkat častěji a tvořit nové písničky. Z počátku jsem k tomu byl velice skeptický, protože myslím, že písničky spolu mají tvořit lidi, kteří spolu žijí, fungují. Postupně se ale nechávám vláčet osudem, který nám stejně ukazuje, jaký s námi má záměr. Věřím tomu, že všechno se děje tak, jak se dít má."

„Jsme tu kvůli tomu, abychom udělali něco nového a především, abychom potěšili lidi"

HK: Už se nějaká nová skladba zrodila?

JK: „Ano, už máme první dvě písničky. Spolu s kytaristou Lubošem Moravcem a tedy mým většinovým spoluautorem, se kterým jsme vytvořili valnou část materiálu pro Walk Choc Ice, jsme jeden celý víkend skládali. Jinak s celou kapelou jsme měli na začátku ledna zhruba tří nebo čtyř denní soustředění na horách, kde jsme oživovali celý repertoár, který bude náplní nejen oslav, ale i připravovaného živého DVD. Teď je to v takové fázi, kdy se spolu učíme znova dýchat a komunikovat. Občas se otvírají i nějaké staré nešvary, rány, které spolu musíme vyčistit. Chceme se posunout dál. Říkám tomu terapeutická skupina, protože jsme ve věku, kdy jsme nějaké životní šrámy, a to nejen z muziky, utržili a chceme se navzájem lidsky a hudebně pohladit."

HK: Opravdu tedy musíte začínat společně téměř od začátku? Není to, jako když se sejdou staří přátelé a naváží tam, kde naposledy přestali?

JK: „Je to nová práce. Ale i když jsme spolu nebyli x let, každý neustále hraje a má svoje hudební projekty. V tomhle ohledu nikdo z toho vlaku nevypadl. Tedy kromě jediné výjimky, kterou je Pavel Plašil, který se k nám vrátil po dvaceti letech. Odešel na konci roku 1994 a pak už celou dobu dělal business. Pro mě je naprostým zjevením. Před půlrokem se objevil v plné polní, vybavený aparátem, kytarou, připravený na všechno. Jsem velmi rád, že doplní původní sestavu. Když jsme hráli před dvěma lety Keep Smiling (vzpomínkové koncerty, pozn. red.), ukázalo se, že jsme šikovní muzikanti, kteří vědí, co dělají. Ta díra, že jsme spolu patnáct let nefungovali, tak díky tomu tolik znát není. Naopak. Každý jsme nasbírali nové hudební zkušenosti. Mám respekt a pokoru před tím, co nás čeká. Je to obrovská výzva, ale věřím, že obstojíme."

HK: A co Pavel Plašil, který se hudbě nevěnoval? Je u něj ta hudební pauza výrazná nebo naopak přišel s takovým elánem, kterým to vše kompenzuje?

JK: „Pavel Plašil byl vždy muž v pozadí. Je to taková kategorie muzikanta sama pro sebe. Dvacetiletá propast, kterou v muzice měl, v něm vyvolala nějaké životní změny a po těch letech zjistil, že mu muzika obrovským způsobem chybí. Můžu říct, že po prvním soustředění, kde byl hodně nervózní, následoval takový nultý koncert. Měli jsme takřka rodinnou akci ve Východních Čechách, kde jsme absolvovali set osmi písniček a on zářil. Na pódiu se pohyboval z nás všech snad nejvíc přirozeně, když jsem viděl videozáznamy. Hrozně mu fandím. Musím říct, že díky němu mi to otvírá naprosto jiný pohled na hudbu. Jsem přesvědčený, že tady nejde o výkony ve smyslu sportovních výkonů – abychom hráli nejlépe na světě. Jsem přesvědčený, že muzika má úplně jiné poselství a jsme tu kvůli tomu, abychom udělali něco nového a především, abychom potěšili lidi."

HK: Vaším bezesporu největším hitem je píseň Rejdit. Za dobu, kdy jste působil v Blue Effectu, se ale stala skladbou právě Blue Effectu. Možná, že už spousta lidí ani netuší, že ji původně hráli Walk Choc Ice. Bude nyní Vaším záměrem připomenout posluchačům, že Rejdit patří pod hlavičku kapely Walk Choc Ice? Nebo naopak budete chtít ukázat, že se Walk Choc Ice neskryjí jen pod tuhle jednu zásadní věc?

JK: „Budeme se snažit složit další pecku, která by byla tak zásadní. Rozhodně chceme všem připomenout, že písnička Rejdit je písničkou Walk Choc Ice. A máme připravenou ještě jednu takovou odvetu. Blue Effectu ukradneme písničku Slunečný hrob a budeme pracovat na tom, aby lidi uvěřili, že je to písnička Walk Choc Ice. To je samozřejmě v přeneseném slova smyslu. Pravda je ta, že jsme Slunečný hrob s pietou a úctou k Radimovi na nultém koncertu zahráli a mělo to úžasnou atmosféru. Tu písničku si vypůjčíme i proto, aby došlo k určitému propojení, že jsem mnoho let účinkoval v Blue Effectu."

HK: Říkal jste, že chcete složit nový šlágr. Myslíte, že kdyby se to podařilo, poznáte to už v tu chvíli nebo jste zastáncem toho, že pravý hit formuje až čas?

JK: „Říká se, že když člověk skládá, nemělo by se myslet na to, že by to měl být hit. Přiznám, že když skládám písničky, tak to od sebe většinou nedokážu odpárat. Neustále mám v sobě takový lakmusový papírek, který kontroluje, jestli je to líbivé. Nicméně zrovna u písničky Rejdit jsem od začátku věděl, že je to totální pecka. Pamatuju si, jak vznikala – Luboš mi zavolal, zazpíval mi nápěv do telefonu a se mnou to strašně moc zahýbalo. Ale nemusí to být pravidlem. Hity někdy vytváří čas, někdy label nebo někdo, kdo má v portmonce hodně peněz. Není to úplně jednoznačné. Víc než tvořit hity se budeme snažit si společný čas co nejvíc užít. Pokud dostaneme dárek a bonus, že spolu budeme chtít dělat novou muziku, budeme se snažit, aby nás to všechny bavilo a odrazilo se to i na pódiu."

HK: Plánujete zahrát na připravovaných koncertech i nové písně?

JK: „Během května budeme zkoušet, jestli to v nás je a jestli složíme tu správnou písničku. Je hodně zavazující prohlásit, že spolu budeme tvořit novou muziku, protože jsem si v Blue Effectu zažil, že od začátku jsme si řekli, že budeme dělat nové věci a pak jsme udělali akorát jednu do filmu. Před tím mám trochu respekt, aby nedošlo k tomu samému. Na druhou stranu vím, že nás je šest a všichni chceme novou muziku tvořit. Je dost možné a pravděpodobné, že letos na JamRock nebo v Akropoli zahrajeme už novou písničku."


HK: V kapele se dobře znáte. Zmínil jste, že už přišlo i na staré rány. Myslíte, že jste všichni stejně odhodlaní znovu nastartovat dráhu Walk Choc Ice? Nemůže vás prvotní nezdar, ať už se skládáním nových věcí nebo obecně ve spolupráci, od kříšení skupiny odradit?

JK: „Samozřejmě, že plány jako kapela máme. Rádi bychom teď odehráli koncerty a příští rok bychom chtěli pracovat na novém albu, vydat ho a objet s ním republiku. Nicméně, jak říká můj táta: ,Když člověk plánuje, Bůh se směje.´ Toho bych se v tuhle chvíli chtěl držet. Pokud můžu mluvit za celou kapelu, tak všichni chceme, abychom letos comeback zvládli a udělali ho se ctí. A pokud se nám všechno povede a budeme si rozumět, budeme spolu dál pracovat. Ale popravdě řečeno, už to není ten model, kdy by na tom, jestli Walk Choc Ice budou mít novou desku nebo víc koncertů než jen letošní oslavy, stál svět. I to myslím, že tomu prospěje, že na to nebudeme tlačit. Já se budu snažit dělat pro to co nejvíc. Musím říct, že kluci z kapely mě hodně drží. Za dobu, co spolu od listopadu pracujeme, jsem už měl pár krizovek, kdy jsem si říkal, že se přes to nedostanu. Ale pokaždé někdo z kapely přišel a řekl, ať neblázním a zkusím to znovu. Kluci mi hodně pomáhají, abych překonal sám sebe a v sobě nějaké nezdary."

HK: Potřebujete skládat cíleně pro nějaký projekt nebo píšete písničky, když Vás zrovna napadnou a ukládáte si je pro vhodnou příležitost?

JK: „Připravuju svoje sólové album, pokud to tak konkrétně můžu nazvat. Nedokážu pracovat soustavně tak, že bych každý den něco udělal. Možná by mi to prospělo, možná by to prospělo písničkám. Skládám pudově, pokud mě něco napadne. Poslední dobou mě napadá čím dál tím víc věcí. Myslím, že jsem dost nekonfliktní skladatel v tom smyslu, že skládám obyčejné líbivé písničky na pomezí folku a popu. Od doby, co se mi narodil syn, brzy se mi narodí druhý, se ještě víc hrany otupěly a náplní mých písniček je láska. Pokud budu skládat s Walk Choc Ice, tak tam mám svoje hudební druhy, ty kluky, kdy každý má rád něco jiného, každý potřebuje vyjadřovat něco jiného a když se to spojí, budou to Walk Choc Ice."

foto: Martin Křížek jr.

GALERIE

Související obsah:

» Walk Choc Ice se vrací na scénu. Se vším všudy.   (Karel Souček, 08. 03. 2017)
» Při koncertu Blue Effect stály i chlupy v podpaží   (Jana Kleinbauerová, 09. 09. 2013)
» Kurtizány jsou zpět. Tvrdší a v nové sestavě.   (Karel Souček, 23. 05. 2014)
» Crossoveroví Dark Gamballe představují svá Panoptikaria   (Karel Souček, 14. 07. 2015)


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Singl Čeho se bojíš? avizuje stejnojmenné album Brutální Jahody
27.06.

Singl Čeho se bojíš? avizuje stejnojmenné album Brutální Jahody

První prázdninový den vydává pop-punková kapela Brutální Jahoda své první oficiální album. Chlapci z Kamenice...


Shania Twain hlásí comeback. Po patnácti letech!
27.06.

Shania Twain hlásí comeback. Po patnácti letech!

Na přelomu století patřila kanadská zpěvačka Shania Twain ke komerčně nejúspěšnějším hudebnicím, o čemž svědčí miliony...


Placebo oslavilo narozeniny na brněnském výstavišti
26.06.

Placebo oslavilo narozeniny na brněnském výstavišti

Londýnští Placebo opět dorazili do České republiky. V rámci svých narozeninových oslav se po loňské Praze...


Projekt Divé Baary se zaměří na ženská témata
26.06.

Projekt Divé Baary se zaměří na ženská témata

Elegantní zpěvačka, koketní diva, něžná písničkářka a osobitá textařka. To je Diva Baara. Nic vám to neříká?...


Nultému ročníku Slunovratu chybělo snad jen více návštěvníků
26.06.

Nultému ročníku Slunovratu chybělo snad jen více návštěvníků

Romantické prostředí vodáckého kempu Ostrov v Sázavě, ideální počasí, pestré občerstvení...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Runaljod - Ragnarok
18.06.

Runaljod - Ragnarok

» Wardruna

Ambiciózní trilogie projektu Wardruna s názvem Runaljod, která započala v roce...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru